Na tom si zakládám
Na tom si zakládám
Autor: Lucka, Jája
Páry: Draco a Harry
omezení : do 15 let
Harry seděl v Nebelvírské místnosti s Ronem a Hermionou a dělal domácí úkoly. Ten kdo vymyslel domácí úkoly, musel bejt na hlavu. Zabiják času, kterej by se jinak dal využít docela jinak. Kor v tak pěkném počasí jako je dneska. „Tak jo kluci, pro dnešek toho necháme. Co se jít vykoupat do jezera?“ učinila návrh Hermiona. Oba kluci na ni překvapeně pohlédli, ale rozhodně neměli v plánu se jejímu návrhu bránit. „Hermiono, rušíš dnešní zasedání nad úkoly po hodině?“ zeptal se pobaveně Ron a zavřel knihu lektvarů, ze které právě čerpal. Hermiona se usmála a odstrčila od sebe všechny popsané pergameny. A že jich bylo požehnaně.“To víš Rone, přece se nebudem mořit tady, když je tak krásně. Tak co jdem se vykoupat?“ zopakovala svou otázku, ale aniž by počkala na odpověď., vyskočila z křesla a zamířila ke schodům vedoucím do ložnic. Oba chlapci na sebe pobaveně pohlédli a následovali svou kamarádku. Bez plavek to přeci nejde. O 10 minut později už všichni dováděli jezera. Jen u břehu. Pustit se na jezero bylo nebezpečné. Ďasovci, obří sépie, vodní lidé, s tím vším jste se tu mohli potýkat, a tak se raději všichni drželi u břehu. „Přestaň Rone“ smála se Hermiona a snažila se rukou zakrýt před pořádnou sprškou, kterou na ni právě Ron začal cákat. Najednou ale se smíchem přestala, svěsila ruce podél těla a dívala se na břeh kamsi za Rona. Ron i Harry se otočili. Na břehu stál Malfoy se svojí partou Zmijozelských. Patrně měli stejný nápad jako Hermiona a spol, jelikož byli v plaveckých úborech.
Draco stál v popřed své bandy a povýšenecky si ty tři prohlížel. Jeho přítelkyně Pansy stála těsně za ním a hladila ho po břiše. Přitom nenávistně sledovala Hermionu, jako by chtěla říct Ani se na něj nedívej, ten je můj. „Bavíte se?“ zeptal se Draco svým tipickým arogantním hlasem, a sjel je všechny pohledem. Zastavil se u Pottera. „No ano, bavili jsme se“ ozval se Ron otráveně. Draco se k němu otočil a ušklíbl se. „Ale, ale. Snad jsme vám tu zábavu nenarušili“ zeptal se ironicky a všichni jeho kumpáni se jen zasmáli. Ron se nadechoval, že něco řekne, ale Harry ho předběhl. „Ale vůbec ne. Klidně se přidejte.“ Prohlásil sice s odporem, ale pevně. Draco se na něj otočil a chvíli na něj zhnuseně koukal. Hergot ten Potter má ale postavu. Rozhodně na sobě maká a je to sexy. Téhle myšlence se nedokázal ubránit, když ho tu viděl jen tak v trenýrkách.“No proč ne Pottere“ ušklíbl se a povytáhl obočí. „Pansy, aspoň si rozšíříš obzory“ otočil se k ní.
Koupání už to tedy rozhodně zábavné nebylo, ale zkrátka ve vzájemné rivalitě nikdo nechtěl zavelet odchod. Ovšem je pravda, že Pansy si to užívala. Neustále si hladově prohlížela Rona, kterého to nesmírně dopalovalo. Hermiona po ní házela nenávistné pohledy a Draco se tomu všemu jen ušklíbal. Momentálně ho nezajímal nikdo jiný jen Potter. Připlaval k němu a postavil se mu tváří v tvář. Harry se na něj podíval, ale nic neřekl. Vody tu bylo do pasu a tak si Harry mohl prohlédnout mokrý hrudník svého úhlavního nepřítele. Nebyl tak vypracovaný jako jeho, ale přesto velice přitažlivý. Draco byl celkově drobnější než Harry a i kdyby sluníčko pálilo sebevíce nemohlo na jeho kůži zanechat tmavý odstín. Harry se na něj díval déle než bylo zdrávo a Draco to samozřejmě zpozoroval.Ušklíbl se a ukazováčkem mu přejel část břicha co byla pod vodou. Harry ucouvl. „Co to mělo bejt?“ vyjel na něj. Draca to nijak nepotěšilo. „No co, ty tad po mě koukáš jako bys po mě už, už chtěl vyjet.“ Opáčil klidně Draco. Kolik pravdy v tom bylo. Harry si vážně už pár chvil říkal, jaké by to bylo toho blonďáka políbit. „Já raději jdu“ odfrkl si Harry a otočil se k němu zády. Draco dobře věděl na co Potter myslel. Už delší čas totiž myslel na to samé. „Co je Pottere, bojíš se?“ zeptal se jízlivě. „Nevim proč bych se měl něčeho bát. Navíc se spojení s tebou.“ Otočil se opět k němu. Draco přimhouřil oči. Dostal ďábelský nápad. „Vsaď se“ ušklíbl se. „Co?“ nechápal Harry. „Vsaď se, že neuděláš to, co ti řeknu.“ „klidně“ souhlasil Harry aniž by nějak zapřemýšlel. Nenapadla ho ani jedna věc, kterou by nedokázal udělat. Draco se zatvářil vítězoslavně. Podíval se na něj a rozhodně vynesl svůj ortel. „Polib mě!“ Nepohnul se při těch slovech ani o píď a ani jednou neuhnul pohledem. „Nezbláznil ses?“ vytřeštil na něj oči Harry. Draco stál naproti němu pevný jako skála. „Říkals, že se nebojíš ničeho co souvisí semnou.“ Ušklíbal se Draco. Věděl, že má vyhráno. Harry byl v rozpacích. Tak rád by Dracovi vyhověl. Toužil to splnit, ale nemohl. Co by mu řekli Ron s Hermionou? „Nejsi normální Malfoyi. Tohle teda fakt neudělám.“ Urazil se Harry a zamířil ke břehu. Draco ho pomalu následoval. Harry vyběhl na břeh a začal se oblékat „já jdu“ koukl na Rona a AHermionu. „My taky, tak počkej“ řekla Hermiona a začala sbírat své věci. Draco také vylezl z vody a než odešel zastavil se u Harryho. „Prohráls. Něco už si na tebe vymyslim“ mrkl na něj povýšenecky a odešel. „No to se mám“ řekl si pro sebe Harry a když se k němu připojili Ron s Hermionou, zamířil do hradu.
Pane bože, jak jsem mohl bejt tak blbej. Myslel si Harry celou dobu co večeřel. Nemohl pochopit, jak se mohl nechat unést a vsadit se s Malfoyem. Proč v ten moment vůbec nepřemýšlel? Asi proto, že nebyl schopný vnímat nic jiného než Dracovo tělo. No to je ještě lepší. To sis vážně našel krásnou omluvu pro svojí blbost. Vynadal si Harry a zamračil se. „Co je Harry?“ zeptala se Hermiona, která si jeho náhlého zamračení všimla. „proč se mračíš?“ „Ty se taky celej večer mračíš“ poznamenal místo odpovědi. „Jo taky mám důvod. Ta děsná Parkinsová“ podotkla a podívala se na Rona. „Hej na mě se nemrač. Já za nic nemůžu.“ Ohradil se Ron když zjistil, že po něm střelila pohledem. „Já vím, že ne, ale stejnak“ dodala Hermiona, ale už se netvářila tak nakvašeně. Raději už se o odpoledním zážitku nebavili. Harrymu to zvedlo náladu. Co by si s tím lámal hlavu. Je to Malfoy, jen ho chtěl vytočit.
Ve Zmijozelské místnosti se zatím Draco zabýval jinou činností. On a Pansy na večeři nešli. Draco seděl v křesle a zrovna přemýšlel jak dostane Pottera. Hodlal si na něj vymyslet něco pikantního, když už měl tu možnost. Pansy ležela před ním na koberci a začala se dožadovat druhého kola. Přilezla k němu po čtyřech a rukou ho hladila po stehnu. Draco na ni otráveně koukl „plazíš se tu jak mudlovská děvka“ „Nikdy ti to nevadilo“ pronesla Pansy jedovatě. Draco jí odstrčil a začal sbírat svoje svršky. „Jdi se plazit k Weasleymu“ odbyl ji. Pansy se jen ušklíbla a svou kravatou chytla Draca zezadu kolem krku. Lehkým zatáhnutím ho donutila udělat dva kroky zpět „jo Draco, ten by za to stál“ řekla bez ostychu a pak se naklonila k jeho uchu a lehce ho kousla „ale ke komu se pak půjdeš plazit ty? K Potteříkovi?“ zašeptala a pustila ho. Draco se na ni otočil a políbil ji „Jo, ten by za to stál“ zasyčel a odešel. Dostal úžasný nápad co si na Pottera vymyslí. Teď už mu to jen musí oznámit. „Náležitě si to vychutnám“ pousmál se pro sebe Draco a zamířil do Velké síně. Už bylo sice po večeři, ale doufal, že na Pottera ještě narazí. Měl štěstí. Harry a jeho přátelé, zrovna vcházeli do vstupní síně.
„Á Pottere. Zrovna tebe hledám“ ozval se Draco na celou halu. Všichni tři se zastavili a Harry se podíval na Draca. „A co mi chceš?“ zeptal se otráveně „ale, ale snad si nezapomněl, že u mě ještě něco máš.“ Ušklíbl se Draco. Harry nevěděl, jak má zareagovat. Ron s Hermionou jen nechápavě těkali pohledem z jednoho na druhého. „V deset v astronomický věži“ ukončil tento hovor Draco a odešel. „O co jde Harry?“ koukl na něj nechápavě Ron.“Ale o nic. Malfoy mě nejspíš chce dostat do nějakýho maléru“ mávl rukou Harry a vydal se po schodech do Nebelvírské místnosti. Ron a Hermiona se vydali za ním. „Doufám Harry, že nikam nepůjdeš“ koukla na něj významně Hermiona, když se zastavili před dveřmi do dívčích ložnic. „Ne, ne. Neboj. Nestojim o zbytečný maléry a ještě s Malfoyem“ uklidnil ji Harry, ale už přemýšlel kam dal svůj neviditelný plášť a Pobertův plánek. „Tak dobrou“ usmála se Hermiona a vešla do chodby k dívčím ložnicím. Harry a Ron se vydali opačným směrem.
Harry seděl na posteli a četl si zrovna knihu o famfrpálu. Každou chvíli při tom koukal na hodiny. 21:45. Harry zavřel knihu a potichu slezl z postele. Vytáhl neviditelný plášť a ze zásuvky vedle postele vyndal Pobertův plánek. Ron spal a ostatní ještě byli ve společenské místnosti. Harry přes sebe přehodil plášť a sešel do společensky. Všichni co tu ještě seděli byli naštěstí zabráni do hovorů nebo úkolů, takže si nevšimli, že se vchod do místnosti odklonil zcela sám. Harry vyšel na chladnou chodbu a pod pláštěm rozložil plánek. „Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti“ pošeptal a hůlku položil na zatím prázdný pergamen. Ihned se na něm začala objevovat mapa bradavického hradu i s jejími obyvateli. Ani pořádně nevěděl proč tohle všechno dělá. Věděl, že by tam neměl chodit, ale hrozně ho to lákalo. Přejel pohledem plánek, aby se přesvědčil, že ho na chodbách nikdo nepřekvapí. Draco už čekal ve věži. Harry se v duchu usmál, když četl jeho jméno. „Můj bože, ty jsi ale blbec. Proč tam chodíš? Co si od toho slibuješ?“ takové myšlenky se mu honili hlavou celou dobu, co kráčel chodbou a vystupoval schody do astronomické věže. „Ještě furt se můžeš vrátit“ znělo mu v uších. Už jen poslední tři schody a zastavil se před dveřmi do učebny astronomie. „Neplecha ukončena“ poklepl hůlkou opět na plánek, a ten nabral opět svou podobu čistého pergamenu. Sundal ze sebe neviditelný plášť a vzal za kliku od dveří, které se s lehkým cvaknutím otevřely.
Draco stál opřený o kamennou zeď a pohrával si se svou hůlkou. „Tak ti to přece jen nedalo“ ušklíbl se, když Harry vešel. „No tak to neprotahuj Malfoyi. Co mám udělat“ zamrmlal Harry a Draco se jen ušklíbl. Zamknul dveře a ochanými kouzli je zabezpečil proti úniku zvuku. „Dostaň mě“ poručil Draco a podíval se na Harryho. „A kam?“ vytřeštil na něj oči Harry. Draco jen zakroutil očima „bože Pottere, jak to že nejsi v Havraspáru? Tvůj intelekt a vnímavost by je určitě oslnily“ Pravda to byla blbá otázka, připustil Harry. Jestli byl do teď nervózní, tak teď už se to nedalo pojmenovat. „Nezbláznil ses? Copak ty jsi gay?“ podivil se Harry a vytřeštěně na svého úhlavního nepřítele zíral. Draco se zamyslel. „No to nejsem, ale zkusit se má všechno“ ušklíbl se „a teď můžeš začít. Těmahle kecama mě vážně do varu nedostáváš.“ Harry byl nervózní. Na jednu stranu si přál dotýkat se Dracova těla, na druhou stranu nevěděl co si o tom všem má myslet. Nejvíc ho dopalovalo, že Draco byl naprosto klidný a rozhodný. Opak byl samozřejmě pravdou. Byl stejně nervózní jako Harry. Věděl, že dokud se to všechno nestane, nemá vyhráno. Harry se může kdykoliv otočit a odejít. Harry hodil neviditelný plášť i plánek na zem a udělal několik kroků k Dracovi. Ten se ani nepohnul a jen Harryho sledoval. Harry chytil Draca za pás u kalhot a přitáhl ho k sobě co nejtěsněji. S každým nádechem se svou hrudí dotkl té jeho. Draco se samozřejmě nesnažil odporovat. Harry lehce naklonil hlavu na stranu, druhou rukou chytil Draca za krkem a přitáhl ji ke svému obličeji. „Teď nebo nikdy“ řekl si Harry a nervózně Draca políbil. Spíš se ho jen lehce dotkl rty. Na Draca to ohromně zapůsobilo, ale nehodlal to Potterovi nijak ulehčit. Potlačil v sobě touhu se na Harryho vrhnout a jen pozvedl obočí na znamení: To má být jako všechno? Když Harry viděl, že Draco neucouvl, a co víc, že mu to připadá málo, dodal si více odvahy. Znovu se naklonil a políbil Draca. Chvíli mu jen tak líbal spodní ret, ale Draco za chvíli začal spolupracovat. Vzal Harryho za boky a pootevřel ústa. Harry do nich ihned vklouzl jazykem a začal vyhledávat ten Dracův. Netrvalo mu to dlouho protože Draco mu svým jazykem vyšel naproti. Chvíli se jen tak poznávali, ale pak Harry vjel rukou Dracovi do vlasů a začal ho líbat vášnivěji. Dracovi se podlamovala kolena. Nedokázal si představit, že by tohle Potter opravdu udělal. Hladil Harryho po zádech a zrychleně dýchal. Harry ho přitiskl na chladnou stěnu a od jeho rtů se přesunul ke krku. Líbal citlivou kůži Dracova krku a občas ji lehce skousl. V takových chvílích Draco zaryl nehty do Harryho zad. Harry věděl, že si vede dobře a jemu samotnému se to velice zamlouvalo. Začal Dracovi sundávat černé tričko. Černá na jeho bledém těle vypadala vážně sexy. Draco se nebránil. Nechal si tričko přetáhnout přes hlavu a odhodit kamsi stranou. Sám začal rozepínat Harryho košili. Třásly se mu prsty, ale nakonec se mu to přeci jen podařilo. Přetáhl košili Harrymu přes ramena nechal ji spadnout na zem. Znovu se mu naskytl pohled na jeho tělo. Mlsně si ho prohlížel a prsty rýsoval obrysy prsních svalů. Odtáhl se od kamenné zdi a začal jeho hruď líbat. Při tom zatlačil do Harryho ramen, čímž mu naznačil, aby se svezl na zem. Harry byl jako v transu. Vůbec si neuvědomoval co dělá a že to ještě ke všemu dělá s chlapcem. Draco si na něj obkročmo sedl a pokračoval v započaté práci. Líbal jeho bradavku a druhou masíroval mezi prsty. Někdy ji jen zahrnoval letmými polibky, jindy ji dráždil jazykem nebo skousával. Najednou se Harry vzepjal, vzal Draca za boky a strhnul ho na zem. Pro změnu si klekl on nad něj a vychutnával si jeho tělo. Když si dokonale užil jeho bradavek pomalu se přesunul k jeho břichu. Vnikl jazykem do jeho pupíku, přičemž se Draco zachvěl. Harry se pousmál a pokračoval níž, dokud ho nezastavil pás kalhot. Rozepnul knoflík a stáhnul je i s trenkami, které byly Dracovi už velice těsné. Harry už se chystal pokračovat, když ho Draco zarazil. „Harry musíme mít stejné šance“ usmál se šibalsky a posadil se. Rozepnul Harrymu kalhoty a stáhl je i s jeho spodkami. Sjel ho pohledem a vášnivě ho políbil. Harry opět Draca položil. Ten se ale zapřel o lokty a jednou rukou hladil Harryho podél páteře, zatímco ten se opět začal věnovat jeho břichu a sjížděl níž k podbřišku. Líbal citlivou pokožku u Dracova mužství a Draco jen slastně vrněl. Harry se rozhodl, že už ho nebude trápit. Vzal jeho chloubu do ruky a olízl jeho špičku. Pak olízl i celou jeho délku a konečně ho vzal do úst. Nijak to neodbýval. Pohyboval se nahoru a dolu v pravidelném rytmu a rukou si pomáhal. S posledním Dracovým prohnutím Harry spolykal všechno co mu Draco nadělil. Draco se teď chtěl náležitě postarat o Harryho. „Ty Harry, jestli chceš můžeš…no víš co.“ Koukl na něj Draco, ale byl velice nervózní. „Ne Draco. Nemám na to žádnej lubrikant. Bolelo by tě to. A navíc“ znervózněl Harry „nemám s tim zkušenost. Jsi můj první kluk“ Draco se usmál. Ulevilo se mu. „Myslim, že na to bysme neměli spěchat“ řekl Harry nervózně. Nevěděl jak Draco zareaguje, ale on už si delší čas říkal, že ho chce za partnera. Draco ale místo odpovědi vzal Harryho chloubu do úst a za několik chvil už poslušně všechno polykal. Ještě chvíli tam leželi vedle sebe, ale pak se začal Draco oblékat. Než odešel přišel k Harrymu a označil si ho na krku. „Nebudeme na to spěchat“ zašeptal mu do ucha a odešel.
Ráno u snídaně bylo hotové pozdvižení u Nebelvítského stolu. Všechny zajímalo, kde vzal Harry cucflek. „To je nejspíš od komára“ říkal už po několikáté. Jasné to bylo jen Ronovi a Hermioně. Ron se totiž v noci vzbudil a zjistil, že jeho kamarád není u sebe v posteli. „Ty jsi byl za tim Malfoyem co?“ naklonil se k němu, aby to nikdo jiný neslyšel. „Hm“ přikývl Harry. „Hele v pohodě. Pro mě a Hermionu jsi furt kámoš. Ať už máte mezi sebou cokoliv“ usmál se Ron na svého kamaráda a Harry mu to oplatil. Najednou si za Harryho někdo obkročmo sedl a líbnul ho na krk. Harry otočil hlavu a setkal se tak tváří v tvář s Malfoyem. „Draco?“ podivil se Harry, ale než stačil cokoliv dodat, Draco ho vášnivě políbil. Všichni zůstali koukat jako když do nich uhodí. Jen Ron a Hermiona po sobě pobaveně koukli. „Na sladký pusy po ránu si zakládám. Tak si to pamatuj“ řekl Draco Harrymu, ještě ho líbnul na spánek a odešel ke Zmijozelským na snídani.